Paní Čechová, místní obyvatelka, při svém prvním nákupu v „mém“ stánku platila dvacetikorunou, která již dávno nebyla v oběhu.

Tato stará dáma nemohla pochopit, že tuto ceninu nemohu přijmout a stále tvrdila, že ji dostala právě ode mne.

Vzhledem k tomu, že bankovka vypadala jako ještě nepoužitá, nechala jsem si ji na památku a pí. Čechová si na revanš spokojeně odnesla svůj nákup domů.

Od té doby si veškeré neplatné bankovky schovávám pro štěstí.
Zapsala Jaroslava Hrubá
<zpět>