Jaroslava Hrubá nám ve své kronice přibližuje dění a atmosféru po roce 1989.
Po sametové revoluci jsem začala jezdit na víkendy do Černík. Přestože v té době již dost lidí zde žilo trvale, jezdilo se nakupovat do Březové nebo do Zvole.
V roce 1992 se situace zlepšila neboť OU Zvole umístil se souhlasem zahrádkářů na jejich pozemku stavební buňku, která byla pronajata panu Jeřábkovi jako sezónní prodejna potravin. Tento provizorní obchůdek se stal jakýmsi „KULTURNÍM A NÁKUPNÍM CENTREM“ neboť se zde nejenom nakupovalo, ale i při posezení u dobrého moku se seznamovalo s dalšími novými chataři.
Vzhledem k tomu, že prodej potravin a smíšeného zboží ( biče,tyče a jiné pokrutiny) je moje profese a zároveň celoživotní koníček, jsme si s nynějším manželem v roce 1994 toto ,,NÁKUPNÍ A KULTURNÍ CENTRUM“ od obce pronajali. Kromě běžného prodeje jsme začali organizovat
různé akce. Například Štědrý den s celou Černickou osadou již 21.srpna a Silvestr a vítání Nového roku 1995 se slavil v září. V roce 1998 byl otevřen krámek potraviny Hrubý v nových, mnohem větších prostorách, fungující jako samoobsluha s obslužným pultem lahůdek.
Venku bylo upraveno kryté poseznení u stolků.
foto: Nový krámek
foto: Venkovní posezení před krámkem
Éra „Lesní vinárny“ vinárníka Tomance
Opuštění spolkové parcely ČZS Černíky z důvodu nově otevřené prodejny „Potraviny Hrubý“, kde byla možnost posedět pouze v letních měsících, tudíž proostatní období se „společensky žilo“ u Tomanců“
Paní vinárníková Tomancová
první svatby u Tomanců
Pokračování kroniky záleží na nastupující generaci…
Velký dík všem, kteří pomohli a dodali materiály ke vzniku této „pidikroniky“.
Dík samozřejmě patří i Českému zahrádkářskému svazu Černíky, jehož zásluhou Černíky stále žijí!!!
Věnováno ČSZ Černíky
Zpracovala Jaroslava. Hrubá
L.P. 2008
