leden 2010

26. ledna - hned první ranní telefonát nebyl úplně příjemný, volá mi člověk zodpovědný za údržbu silnice do Vraného. Řidič ranního autobusu odmítl jet do Vraného se zvolskými školáky, prý z důvodu nesjízdnosti silnice. Sedám do auta a sjíždím do Vraného, komunikace je prohrnutá, posypaná, nevím, co více by řidič autobusu v závěru ledna chtěl. Potvrzuji na správu a údržbu silnic sjízdnost silnice. Podle mého názoru jen usoudil, že by cestou mohl třeba být problém a nahlásil na dispečink nesjízdnost. Dispečer informaci neprověřil a řidiči odmítnutí cesty schválil. Uvidíme, jak na naši stížnost bude reagovat vedení Veolia transport, protože tento postup je pro nás absolutně neakceptovatelný.

22. ledna – tak včera byla Zvole zase v televizi. Kauza kolem nevybudování retardéru byla tak veliká, že si podle paní Gabrielové zasloužila reportáž na veřejnoprávní televizi. Je škoda, že tento kanál neposkytl adekvátní prostor oběma stranám a že jsme za obec neměli stejný prostor k vysvětlení našich důvodů, jako dostala paní Gabrielová ke svým názorům a jednostrannému pohledu. O přípravě ani nemluvě, štáb vtrhl do kanceláří bez jakéhokoliv ohlášení. Co mi však na reportáži přišlo nejpikantnější byl fakt, že auto ČT1 s kameramanem uvnitř jede po silnici od Vraného skrz obec odhadem 70 km/hodinu a před tímto autem paní Gabrielová s dětmi ukázkově prchá přes silnici…. Pikantní taky bylo, že sami moderátoři konstatovali, že přechod nemůže být jinde než mezi chodníky, že teprve nyní je vypracován projekt na přechod a chodníky.

19. ledna - za střechy školy spadla část sněhového nánosu a hrozí další laviny. Zvolil jsme pokus o kontrolovaný shoz sněhu, lezeme se synem na střechu a část sněhu odhazujeme. A pak zažívám jaký je to pocit stát uprostřed laviny. Najednou se s naší pomocí uvolnil obrovský masív a kolem mne hučí ze střechy dolů. Byl jsem přivázaný na laně, takže mi sníh jen podrazil nohy. Hlavní ale je, že sníh je bez problémů dole. Nedaří se uvolnit všechno, ale nejrizikovější místa už nejsou nebezpečná.

18. ledna - konečně se podařilo implantovat multikáře nový motor, už zase ji můžeme vidět na ulicích. Nebylo to jednoduché období a multikára už zase může alespoň částečně uklízet i chodníky.

13. ledna – transplantace motoru multikáry se stále nedaří, další pokus proběhne ve čtvrtek a ten už by měl být konečně úspěšný, našel se snad už opravdu ten vhodný dárce. Po roce jsem opět žádal výpis ze střediska cenných papírů a neuvěřitelná story pokračuje. Poslal jsem navlas stejnou žádost včetně příloh jako vloni (přílohami byly úředně ověřené kopie usnesení z prvního zasedání, kde byla volba starosty a úředně ověřená kopie osvědčení o tom, že jsem zastupitel). Vrátila se nám odpověď, že žádost musí ještě obsahovat jejich číslo jednací, které mi tímto zasílají a úředně ověřený podpis na žádosti samotné… Provedl jsem a připojil průvodní dopis na téma byrokratické šikany a prodlužování a prodražování úřednického úkonu. Pokud má ještě někdo pochybnosti, kam mizí daně, tak třeba právě tady.

11. ledna - během dopoledne by mělo přestat sněžit. Je mi líto lidí, kteří si odhrnou chodník a radlice jim pak z cesty nahrne část sněhu zpátky. Ach jo, co naděláme, tenhle velký příval sněhu v krátké době se jinak řešit nedá. Do toho odpadový vůz ASA na tříděný papír není schopen vyvézt všechny kontejnery. Chápu to, až sníh silničáři nebo my odstraníme, bude papír vyvezen. Na druhou stranu - je polovina ledna, je zima a jako k létu patří horka k zimě patří sníh, to je prostě holý fakt. A my se s tím holt musíme popasovat.

8.- 10. ledna - ... a padá, a padá, a padá.... Po několika letech leden plný sněhu. Bohužel transplantace motoru multikáry se nepodařila, stále hledáme jiný vhodný orgán. Po zvoli proto krouží pan Krupička v traktoru s radlicí a dělá co může. Díky němu je Zvole průjezdná, byť prohrnutí všech komunikací mu trvá zhruba 3,5 hodiny. A pak aby začínal znovu... Naštěstí ani v pondělí není přehršel nespokojených telefonátů, lidé chápou mimořádnost situace. Vždyť na Moravě je sněhu jednou tolik a pod námrazou kolabuje elektrické vedení.

6. ledna - sníh se pořád drží a občas připadne. Jsem rád, že se oproti minulé zimě nic nezměnilo a většina lidí sníh z chodníků před vlastním domem uklízí. Díky moc za to. Už jen starost o udržování komunikací stojí sama o sobě za to. Navíc včera se definitivně rozbil, klekl, odešel motor v naší multikáře. Mirek s našimi zaměstnanci objeli briskně různá místa, kde bychom motor mohli sehnat a dnes odpoledne se koná první pokus o transplantaci motoru ze staré multikáry pana Petříčka. Uvidíme, jak se bude našemu pacientovi dařit, já věřím, že jej brzy zase uvidíme mezi námi...)))

4. ledna - klasický novoroční orientační běh / procházku beru i letos jako v daném roce první příjemný důvod potkat se spoustou lidí. Dostávám průkazku a jdu se toulat po okolí a přitom hledat kontroly. Opět mne ale čeká nepříjemná podívaná na spoustu odpadků v lese. Ta trocha sněhu nepřikryla PET lahve, kus sedačky, pytle s odpadem a vrcholem pak je, když téměř pod cedulkou ve smyslu "Les není smetiště" leží tři ojeté pneumatiky. Stojím, nevěřícně zírám a vzpomenu si na western Butch Cassidy a Sundace Kid, kdy se v jedné pasáži poměrně často říká: "Proboha, co je to za lidi???"