Navigace

Obsah

Vandalismus v Černíkách

(podzim 2015)

 

Když jsem se přistěhovala do Černík v roce 1993 byla jsem třináctý občan s trvalým bydlištěm. Pár rodinných domků, jinak samé chaty. Všude čisto a ticho, každý si uklidil před svou parcelou. Postupem času se z chatařů stávali občané Černíků, začaly se stavět rodinné domy. Ale co s odpadem, když se jim nevešel do jejich popelnice?

ČZS Černíky se po domluvě vzdal části pozemku spolkové zahrady v obecný prospěch a  OÚ Zvole zde umístil kontejnery na směsný odpad.

Lidé si všajk nevážili nabízené možnosti, z tohoto koutu se stala „místní skládka“ a tak se přistoupilo k tomu, že byl odstraněn kontejner na směsný odpad a ponechaly se pouze kontejnery pro tříděný odpad, na plast, sklo a papír. Každý rodinný dům nebo chata má přeci popelnici nebo pytle na svůj směsný odpad. A tak to začalo fungovat. Lidé třídí odpad, a až na nějaké extempore byl problém s odpady vyřešen.

 

Až do letošního léta, kdy v Černíkách začal řádit vandal. Zahradu jedné obyvatelky, včetně jejího okolí si někdo spletl s veřejnou skládkou. Zoufalá se obrátila na obecní úřad prostřednictvím Osadního výboru Černíky. Mapujeme řádění tohoto vandala. Podle zjištění, což je překvapivé, odpadky na zahradě pochází z tříděného odpadu v kontejnerech. Odpad není naházen jen na zmíněné zahradě, ale i před zahradou. Nejde o jednorázovou akci tohoto individua, ale o pravidelnou činnost, kterou provádí po nocích, pravidelně i několik nocí po sobě, kdy pytle z tříděného odpadu, donese k dotyčné zahradě a zde vysype.  Toto konání má již charakter obecného vandalismu a vztahují se na něj příslušné paragrafy zákona. Co se to v Černíkách děje? Jaké individuum máme mezi sebou? Je to člověk nemocný, mstivý, či jinak postižený? Rozhlédněme se kolem sebe a všímejme si věcí, které ovlivňují naše prostředí, ve kterém žijeme, aby se do Černík opět vrátil pořádek a tak vzácná pohoda.

 

                                                                                              J. Hrubá  19.10.2015

 

 

 

Co hýbe Černíkama na počátku roku 2015?

Přečtení aktuální diskuze na zvolských webových stránkách a následně i Zvolského občasníku mě donutilo také vyjádřit názor.

Kritika některých obyvatel Černík mě udivuje. Zejména, pokud se týká lidí, kteří zde žijí mnoho let a znají všechny souvislosti. Kritizovat stav silnic, osvětlení ulic a podobné záležitosti, to je v kurzu, ale podívejme se na to reálně.

Stav ulic

V Černíkách je většina cest soukromá, to znamená, že jejich majitelé mají povinnost se o ně starat. Takže co se týče této otázky, je potřeba se obracet právě na majitele. Obec se v poslední době postarala o úpravu povrchu silnice v části ulice Krajní, která je nyní ve vlastnictví obce. Proč by měla obec zvelebovat majetek soukromých vlastníků z peněz nás všech? Doufám, že takto „polopatě“ popsané, je to všem čtenářům jasné! Starosta dal všem vlastníkům cest jasnou informaci o tom, že pokud vlastníci obci bezúplatně cesty převedou, tak se o ně obec začne starat se vším všudy.

Stav ulic zhoršuje i to, že někteří majitelé pozemků vybudovali svody odpadních a dešťových vod přímo k silnici a ne, jak praví zákon, na svém pozemku. Pak je jasné, že ulice je neustále podmáčená a voda zde dělá své.

Osvětlení v osadě Černíky

Když se před léty budovalo osvětlení v ulici Krajní, někteří obyvatelé byli velmi proti. Zaznívaly argumenty jako: přišli jsme sem z města, abychom zde měli klid a pokoj od civilizace, užívat si přírody, ticha a tmy. Zásadně nesouhlasíme s osvětlením. Nebo argument typu: světlo z cesty by nám svítilo do domu a to my nechceme. A tak se stalo, že tato ulice dopadla, jak dopadla. Nyní si naopak ti samí stěžují, že je zde tma. Pamětníci těchto událostí si stále pamatují projednávání a jen se diví formě a agresivnímu nátlaku v těchto věcech.

A tak jsem se zamyslela nad tím, že bychom si všichni měli zopakovat základní fakta, které se týkají osady.

Černíky jsou obytná zóna

V Černíkách je obytná zóna, a to díky charakteru ulic, které tu byly takto historicky vybudovány. Níže si můžete přečíst, co to znamená obytná zóna a jaká jsou zde pravidla, která jsem pro Vás stáhla z dostupných zdrojů.

V obytné zóně platí podle zákona úplně jiná pravidla. Z definice vyplývá, že zóna je ideálními ulicemi pro dětské hry, procházky, pro rodinný život.

No prostě pro řidiče to znamená jezdit nejvyšší povolenou rychlostí 20km v hodině, dbát zvýšené opatrnosti vůči chodcům, kteří mohou využívat komunikaci v celé jejich šíři. Musí počítat, že na vozovce si mohou hrát děti a v případě nutnosti musí své vozidlo zastavit.

Rychlost, kterou někteří řidiči projíždí ulicemi v obytné zóně v Černíkách, značně přesahuje povolených 20km v hodině, ale stává se nám tu, že vozidla na chodce troubí, dokonce je pošťuchují nárazníkem! Louže jsou jen příležitostí, jak se zdejším chodcům pomstít za to, že se tu zde „pletou“. Pravidlo pravé ruky, které zde ze zákona určuje provoz, tu respektuje či zná málokdo.

Psi v osadě

Volné pobíhání psů v osadě není povoleno. Psi by měli být na vodítku a jejich majitelé dbát o bezpečnost ostatních a na odklizení exkrementů po jejich miláčcích. Když sekáte trávu před plotem nebo uskakujete do trávy před projíždějícím autem a narazíte zrovna na onu hromádku, není čištění sekačky či bot zrovna nic příjemného.  

Můj postoj a názor

Jen kritizovat a nic nedělat umí každý. Co se takhle aktivně zapojit? Ano, je to asi pohodlnější jen rejpat a kritizovat z tepla domova. To já se radši aktivně zapojím a snažím se pro Černíky opravdu něco udělat. A pro ty, kteří nechtějí přiložit ruku k dílu při brigádách a akcích, stačí třeba, jen když nebudou vyhazovat odpadky na cestách, v lese, mimo kontejnery, seberou a vyhodí odpadky, které potkají, budou respektovat nejvyšší povolenou rychlost v obytné zóně a všechna daná pravidla nebo uklízet po svých pejscích.

Já jsem ráda, že patřím do skupiny lidí, kteří jen nesedí doma za počítačem či televizí a nekritizují, ale aktivně se zapojují do zvelebování a dění v Černíkách. Vždyť je to můj domov, tak pro něj udělám vše, co je v mých silách, aby se mi zde krásně žilo.

                                                                          

                                                                                Věra Podhorecká

 

Černíky jsou Obytná zóna !!!

Základní informace o Obytných zónách a základních pravidlech života pohybu v nich (staženo z internetu):

 

Obytná zóna

obytné zóny mají jiná pravidla než běžné silnice

Obytné zóny – z dopravního hlediska jsou takovými samostatnými městy ve městě či obcích. Platí v nich jiná pravidla, měly by být ideálními ulicemi pro dětské hry, procházky, pro rodinný život. Obytná zóna je dle legislativy zastavěná část obce, jejíž začátek a konec je označen dopravní značkou. Je třeba si hlavně uvědomit, že to je oblast, která je vytržená z normálního provozu na pozemních komunikacích.

V místech označených jako Obytná zóna smějí chodci používat celou šířku komunikace. Je nutné počítat také s tím, že v obytné zóně si mohou hrát děti - často je tedy nutné jet krokem, či na chvíli zcela zastavit. Řidiči v obytných zónách musí dbát zvýšené ohleduplnosti.

V obytné zóně, označené a ukončené příslušnou značkou, platí jiná pravidla než na běžné silnici. Důležité je, že nejvyšší povolená rychlost pro motorová vozidla činí 20 km/h.

Až budete z obytné zóny vyjíždět, vždy platí, že musíte dát přednost vozidlům jedoucím na hlavní komunikaci. A to i v případě, že výjezd není označen dopravní značkou.

Dopravní režim obytné zóny má definovaná pravidla dle zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ustanovením § 39 odst. 1 až 7., která jsou vstřícnější k chodcům. Samotné stání je povoleno jen v místech označených jako parkoviště.

V ulicích obytné zóny platí pro dopravu speciální pravidla.

  • Rychlost max. 20 km/h
  • Řidiči musí umožnit chodcům bezpečný pohyb. V případě nutnosti musí i zastavit vozidlo.
  • Naopak chodci a hrající si děti musí vozidlům umožnit průjezd.
  • Na všech křižovatkách v obytné zóně platí přednost podle pravidla pravé ruky. Vozidla přijíždějící zprava mají přednost.
  • Zákaz stání mimo vyhrazené plochy, tzn. parkoviště. Zastavit se může jen například na vyložení nákladu nebo na vystoupení osob
  • Při výjezdu z obytné zóny dává řidič přednost všem vozidlům či organizovaným skupinám chodců.
  • Tato přednost nemusí být nijak zdůrazněna, např. nemusí být zdůrazněna dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“.
  • Značka konec obytné zóny povinnost dát přednost ukládá sama o sobě. Obytná zóna je totiž postavena na roveň například polní nebo lesní cesty.

 

Přestupek

Porušením ustanovení pro provoz v obytné zóně dle § 39 odst. 1 až 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů se každý účastník silničního provozu, tedy i chodec, dopouští přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích a může mu být uložena sankce pokuty ve správním řízení od 1.500,- Kč do 2.500,- Kč. Sankci pokuty lze uložit i blokově do výše 2.000,- Kč. V případě, že rychlost překročí o více jak 40 km za hodinu, tak tento přestupek policisté zadokumentují a postoupí k projednání správnímu orgánu na příslušný městský úřad. Ten přestupci uloží pokutu od pěti do deseti tisíc korun a současně zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku.

 

obytná zóna konec obytné zóny

dopravní značka "Obytná zóna"                   dopravní značka "Konec obytné zóny"

 

 

Obec je pouze tak bohatá, jak aktivní má občany

Víte, jak taková obec, jako Zvole, přijde k penězům? No, jednoduše řečeno, může hospodařit jen s tím, co získá ze zákonem určené části daní jejích obyvatel. Daně podnikajících živnostníků a podniků, kteří mají sídlo své firmy v obci nevyjímaje.  S těmi pak může hospodařit pro blaho všech zdejších obyvatel. Problém je však v tom, když tu lidé bydlí, ale nejsou zde trvale hlášeni nebo sídlo firmy není registrováno v obci. Za tyto obec nezíská ani korunu. Prostě zde bydlí, užívají si, využívají všechny služby obce, ale nic obci nepřináší. Pak to má taková obec těžké. Ano, lidé by chtěli krásné povrchy silnic, opravené chodníky, perfektní veřejné osvětlení, vyřešenou vodu, kanalizaci, bezpečnost v obci, prostory pro kulturu, sport, plno akcí, které se pro jejich zábavu pořádají atd… Ale kde na to brát, když na všechny tyto výdobytky civilizace do společného přispívá jen část obyvatel? No prostě musíme žít jen tak, na co reálně máme. K cílům se dostáváme pomaleji, ale to neznamená, že bychom neměli plán, jak k nim dospět.

V Černíkách jsme prostě zvyklí být trpěliví. Elektrifikace osady byla ukončena až ke konci sedmdesátých let minulého století, kanalizace díky laxnosti bývalého vedení obce je vyřešena septiky u každého domu, stejně tak musí mít každý dům svoji vlastní studnu. Horší je tu i signál mobilních operátorů nebo přístup k internetu. Ale nám se tu i přes to líbí.

Najdou se zde kritici, kteří doma jen sedí a jediné co umí, je kritizovat.  Nějak si někteří lidé zvykli nastavovat jen dlaně a čekat, co tam přiletí, ale otočit tu ruku dlaní dolů a přidat ruku k dílu, to se nějak nenosí. A tak nám nezbývá, než se zamyslet nad reálnými cíli, které za pomoci obce nebo nás všech jsme schopni dosáhnout.  

Současné zastupitelstvo má reálné plány, jak bude moci obyvatelům  Černík zlepšit jejich život v obci. No a vracím se oklikou na začátek tohoto článku: pokud budou peníze, tak budou i změny. Ale jen čekat, co kde dostaneme, na to my černičtí nečekáme. Umíme se semknout a společnými silami leccos vybudovat.  Aktivita spoluobčanů se nedá měřit penězi. Z toho vyplývá, že obec s aktivními lidmi a omezeným rozpočtem je o mnoho bohatší, než by se na první pohled zdálo.

Do zastupitelstva jsem šla pro to, abych zde hájila zájmy právě černických. Zahrnuli jsme je do cílů volebního programu a budu se snažit ze všech sil, aby byly splněny. Musíme si však určit priority a nechtít vše najednou. Buďme realisté. Například sen paní Lešetické o chodnících v obci je sice krásný, ale kdyby znala všechny zákonné normy a okolnosti týkající se zdejších komunikací, tak by jistě mluvila jinak. Prostě úzké ulice nenafouknete. Jedině, kdybychom přemluvili majitele zahrad, aby ustoupili svým plotem hlouběji do svých pozemků a tím rozšířili ulice. Černíky byly budovány jako rekreační osada s cestami mezi pozemky, tak neočekávejme, že tady bude vše jako ve městě. Ostatní cíle, jako například řešení bezpečnosti na hlavní ulici u zastávky autobusů je samozřejmě prioritou a to nejen mojí.  Stačí se podívat na volební program našeho uskupení „Jdeme dál“.

Mrzí mě, že se najdou lidé, kteří permanentně kritizují, ale sami nikdy nic pro obec neudělali. Z gaučů před televizí se to krásně pomlouvá. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Jsem hrdá na to, že jsem součástí komunity lidí, kteří se srdcem na pravém místě dokáží udělat nezištně něco pro druhé. To mi dodává optimismu, že to vše stojí za to. Křiklouni holt byli a budou, ale my si o nich myslíme své.

 

            Jaroslava Hrubá – členka zastupitelstva obce a Dobrá duše Černík

 

Názor Dobré duše

 

Reaguji na článek ze zvolského občasníku pí. Lešetické „Černíky aneb koule u nohy“. Pokud vím, tak v celé osadě Černíky, je obecní ulice jen Černická, Lomená a horní část Krajní. Tu odkoupili obyvatelé, kteří tam bydlí a darovali ji obci. Rozbité a blátivé cesty jsou soukromníků a ti se musí o ně starat. Tedy není to povinnost obce.

Můžeme být rádi, že v zimních měsících obec odhrnuje sníh na všech dostupných cestách v osadě, nehledě na jejich příslušnost k vlastníkovi.

Proč jsou cesty rozbité a zablácené? Je to mimo jiné vybudovanými svody vody ze zahrad na cestu (viz foto), mytí aut a provozem na cestě, která má jílovitý podklad. Není divu, že díky všem těmto vlivům jsou v takto dezolátním stavu.

 

Nedostatečné osvětlení v osadě?  Nevím, kde přesně myslíte, ale osvětlení je tady už asi 45let a postupně se řeší.  Naposledy vloni, kdy v Lomené ulici, byla nově nainstalována světla veřejného osvětlení. Pokud kdokoli nahlásí poruchu veřejného osvětlení na obecním úřadě, tak je většinou druhý den opraveno.

 

Využívám rovnou toho, napsat co trápí mě.! Je to bezohlednost řidičů, kteří v osadě jezdí velkou rychlostí bez ohledu na stav vozovky a chodce ve vozovce. Já sama jsem byla po dešti postříkaná projíždějícím vozidlem až do pasu. Samozřejmě řidič pospíchal dál bez jakékoliv omluvy.

 

Ten „ bordel“ okolo kontejnerů, to je hrůza!!! Přes plot, na spolkovou zahradu, je vyhazováno vše, co se „nehodí“. Na silnici najdete od exkrementů venčených psích miláčků, až po krabice od mléka. Copak takto se chovají slušní lidé?

 

Je pravda, že nechápu lidi, co dokáží vyhazovat odpadky jak na cestu nebo do sousedních zahrad, takto jsem prostě nebyla vychována. Také by mě zajímalo, kdo z Vás, obyvatel Černík, se jde projít osadou a cestou sebere nějaký ten odhozený obal od sušenky, nebo jiný odpad po našich nepořádných spoluobčanech, jen pro to, že chce, aby to tu bylo hezké místo k životu.

 

Najde se plno lidí, co jen „prosviští“ ve svém autě rovnou do své garáže a cestou ještě stačí ohrozit nebo„ohodit“ chodce, kteří jim tam překáží. Někteří spoluobčané, kteří tu žijí zakutaní ve svých „ulitách“ bez zájmu o jakoukoliv formu společenského soužití, nechápou, že obec je tvořena v zásadě těmi, kteří zde žijí.

 

V případě Černík, je tady malá skupina lidí, kterým není lhostejné prostředí a atmosféra, ve které žijí a snaží se na úkor svého volného času udělat něco smysluplného pro druhé.

 

Nebýt dobrých duší Černík a pár dalších lidí soustředěných kolem místní zahrádkářské organizace, tak je zde nuda, městská atmosféra, kdy se každý stará jen o sebe a všem je úplně ukradené co, se kolem nich děje, z veřejných komunikací v osadě by bylo ostudné smetiště a zahrádkářská společná parcela nevyužitá a zpustlá.

 

Moje generace patří mezi ty, co místo toho, aby stále jen kritizovali a něco vypisovali, tak se sami chytí práce a něco udělají. Snad jsme příkladem, ale asi jak pro koho…

                                                  Krejčová Věra - Dobrá duše z Černík